Narozen 1928, skaut, protinacistický a protikomunistický odbojář, politický vězeň 50. let.

Kdysi žil v Boskovicích pekař jménem Gruber. Za války pomáhal lidem, kteří bojovali proti nacismu, tajně pro ně schovával chleba. Jeho bratr sloužil u četníků. Jednoho dne se tento pekař od svého bratra dozvěděl, že u brněnského soudu svědčil konfident gestapa pod krycím jménem Hrbáč, který udával lidi z okolí Boskovic. Mluvil rusky a byl vysoké postavy. Pekař se zděsil, napsal kódovanou zprávu, kterou předal mladému klukovi, odbojáři, kterému všichni říkali Hurvínek. Hurvínek sedl na kolo, zprávu schoval do řídítek a uháněl do vesnice Lipová za místním kovářem jménem Vlach. Kovář, jeden z odbojářů na Prostějovsku, ještě ten večer nabrousil velký nůž na zabijačky, zašel pro konfidenta, vylákal ho do lesa, kde ho zabil. Našli u něj několik nafocených filmů se snímky domů, kde se ukrývali odbojáři. To vše vyprávěla před několika lety kovářka Vlachová jistému muži jménem Leopold Färber. Na závěr rozhovoru kovářka Vlachová řekla, že za život vděčí mladíkovi, kterého zná pod přezdívkou Hurvínek, nebýt jeho, gestapo je všechny postřílelo. Netušila, že s ním právě v tu chvíli mluví.

Leopold Färber, přezdívaný Hurvínek, se narodil v roce 1928. Jeho otec byl slovenský Žid, maminka katolička z Moravy. To, že pocházel ze smíšeného manželství, mu zachránilo život, nacisté totiž takové lidi posílali na smrt až v druhé vlně. Rodina zůstala doma, v Boskovicích, a Hurvínek toužil po tom, zapojit se také do bojů proti okupantům. A protože by sotvakdo čekal, že malý kluk může být nějak důležitý v odbojovém hnutí, podařilo se mu vykonat mnoho záslužné práce, mnoha lidem zachránil život. Fungoval jako spojka mezi odbojáři na Boskovicku, to znamená, že jim tajně a nepozorovaně předával důležité zprávy. Později, po válce, na tyto své zkušenosti s odbojem navázal. Nesouhlasil s komunisty, kteří se po roce 1948 chopili moci, a s přáteli vytiskl nějaké letáky, a protože je soud shledal nebezpečnějšími, než opravdu byly, odsoudil je na šestnáct let do kriminálu. Šestnáct let mučení a krutého, nelidského zacházení ze strany dozorců.

Mnichov a druhá republika

Měli jsme se po Mnichovu bránit II

Mnichov a druhá republika | Archiv Paměti národa

Po Mnichovu vojáci těžce nesli, že jsme se tenkrát nebránili. Leopold Färber se však zpětně domnívá, že vojenský odpor proti nacistům tenkrát neměl naději na úspěch.

Holokaust

Sestřenice, která kopla vojáka

Holokaust | Archiv Paměti národa

Boskovičtí Židé byli za války deportováni do koncentračních táborů. Jelikož Leopold pocházel ze „smíšeného manželství“, do transportu na rozdíl od mnohých blízkých nemusel.

Domácí odboj

Konfident musí být odstraněn

Domácí odboj | Archiv Paměti národa

Historka s konfidentem. Jak Hurvínek dopomohl tomu, že konfident, který donášel na boskovické odbojáře gestapu, byl zlikvidován.

Domácí odboj

Spojkou v odboji

Domácí odboj | Archiv Paměti národa

Leopold Färber se za války zapojil do odboje jako spojka, byl to malý, nenápadný kluk, a koho by napadlo, že přenáší důležité informace?

Národnostní situace po válce

Co je spravedlivé

Národnostní situace po válce | Archiv Paměti národa

Leopold Färber si uvědomuje, že kvůli odsunu Němců trpěli i nevinní lidé.

Politické procesy a političtí vězni

Poprava Milady Horákové

Politické procesy a političtí vězni | Archiv Paměti národa

Leopold Färber veřejně nesouhlasil s popravou Milady Horákové.

Politické procesy a političtí vězni

„Vypadlo mi oko“

Politické procesy a političtí vězni | Archiv Paměti národa

Na věznici v Borech zažil Leopold Färber opakované bití bachařem. Od dalšího týrání jej zachránila příhoda s oční protézou.