Poté, co byly v březnu 1939 třetí říší obsazeny zbytky Čech a Moravy, rozhodla se celá řada dřívějších československých občanů odejít za hranice a bojovat tam proti nacistickému Německu.

Cesty mnohých vedly zpočátku zejména přes Polsko (po jeho obsazení pak oklikou přes Balkán) do Francie, kde byli nuceni vstoupit do cizinecké legie. Teprve po napadení Francie Hitlerovým Německem byli z této služby vyvázáni a začali se podílet se obraně země, úspěchy sklízeli především českoslovenští letci. Francie však kapitulovala a českoslovenští vojáci byli evakuováni do Velké Británie, kde také sídlila exilová vláda a prezident Beneš.

Po pádu Francie zůstala část Čechoslováků uvězněna na Středním východě, podařilo se je však zorganizovat a poté významně přispěli do dění na afrických bojištích, vyznamenali se především při obraně libyjského Tobruku. Tito vojáci byli později, v průběhu roku 1943, přemístěni do Velké Británie, odkud pokračoval jejich boj proti nacismu, ať už ve vzduchu (v rámci RAF), nebo později i na souši – od srpna 1944 obléhala Československá samostatná obrněná brigáda francouzský přístav Dunkerque.

Čechoslováci však zasáhli i do bojů na východní frontě. Zde se díky diplomatickému úsilí Heliodora Píky v červenci 1942 zformoval 1. československý samostatný polní prapor. Řada jeho příslušníků strávila předchozí měsíce v sovětských pracovních táborech, kam se dostala po porážce Polska, bylo mezi nimi také mnoho židovských uprchlíků. Pod velením generála Ludvíka Svobody byl tento prapor nasazen počátkem roku 1943 na frontu poblíž Charkova, kde svedli bitvu o Sokolovo. Později se zapojili do bitvy o Kyjev i do dalších operací Rudé armády na východní frontě. Na jaře 1944 byla jednotka doplněna o dobrovolníky z řad volyňských Čechů a transformována v 1. československý armádní sbor. Ten byl záhy po vypuknutí Slovenského národního povstání nasazen do bojů na Dukle. Na podporu povstání byli povoláni také někteří letci z Velké Británie v čele s Františkem Fajtlem. Slovensko však museli kvůli porážce SNP brzy opustit a znovu se vrátili až s Rudou armádou.

Vasil Korol

Co od Sovětského svazu čekal a proč tam šel

Vasil Korol | Archiv Paměti národa

Vasil Korol vysvětluje, proč odešel do Sovětského svazu – chtěl bojovat za svobodné Československo.

Vasil Korol

Z gulagu do armády

Vasil Korol | Archiv Paměti národa

Když se v Sovětském svazu začala utvářet čs. vojenská jednotka, mnoho Čechoslováků vězněných v gulagu s radostí uvítalo možnost připojit se k ní.

Vasil Korol

Ruka zůstala na Dukle

Vasil Korol | Archiv Paměti národa

Při jedné z bitev na Dukle přišel Vasil Korol o ruku.

Jan Šanovec

První setkání s krutostí Sovětů

Jan Šanovec | Archiv Paměti národa

V roce 1939 se Jan Šanovec rozhodl prchnout z okupovaného Československa do Polska. Tak se stalo, že byl očitým svědkem vypuknutí druhé světové války. Ve svém vzpomínání se vrací k tomu, jak Sověti jednali se zajatci.

Jan Šanovec

Veselý příběh o italských zajatcích

Jan Šanovec | Archiv Paměti národa

Jan Šanovec bojoval u Tobruku. Jednou dostal za úkol doprovodit skupinku italských zajatců, jak se později ukázalo, zajatci byli dokonce ozbrojení. Z toho se ale nakonec vyvinula veselá příhoda, protože Italové byli rádi, že jsou v zajetí a nemusí válčit.

Josef Balejka

Zajetí polskými vesničany

Josef Balejka | Archiv Paměti národa

Když Josef Balejka cvičil v polském letectvu, jednou se mu stalo, že ho polští vesničané zajali, a protože si mysleli, že je Němec, chtěli ho pověsit.

Josef Balejka

Cesta k polskému letectvu

Josef Balejka | Archiv Paměti národa

Po okupaci Československa mnoho českých letců prchlo do Polska, odkud dál chtěli bojovat proti nacismu. Josef Balejka popisuje, jak se dostal k polskému letectvu.

Josef Balejka

V polské armádě

Josef Balejka | Archiv Paměti národa

V době německého útoku na Polsko byl Josef Balejka v polské armádě. Byl očitým svědkem přepadení Polska. V uvedené ukázce hovoří o tom, jak Němci napadli letiště, na kterém se právě zdržoval.

Josef Balejka

Cesta z protektorátu na bojiště

Josef Balejka | Archiv Paměti národa

Cesta z protektorátu na bojiště s Němci vedla pana Balejku také přes Rumunsko. V Bukurešti se jednoho večera seznámil s českou zpěvačkou. Když začala zpívat „Ta naše písnička česká“, všichni byli naprosto dojati.

Josef Balejka

Chování Němců k pilotům na padáku

Josef Balejka | Archiv Paměti národa

Mnohokrát se Josef Balejka ve vzduchu střetl s Němci. Naštěstí vždy vyvázl živý. Popisuje ale, jak nelidsky se někdy Němci chovali k pilotům na padáku, které sestřelili.

Josef Balejka

Sám proti devíti německým letadlům

Josef Balejka | Archiv Paměti národa

Jednou se stalo, že se Josef Balejka ocitl ve vzduchu sám proti devíti německým letadlům. Uprchl jim.

Josef Balejka

Vzpomínky na kamarády

Josef Balejka | Archiv Paměti národa

Josef Balejka byl jedním ze slavného československého čtyřlístku letců. Vzpomíná na své kamarády, kteří se konce války nedožili.

Tomáš Sedláček

Zásobování na Dukle

Tomáš Sedláček | Archiv Paměti národa

První úkol, kterým byl Tomáš Sedláček na Dukle pověřen, bylo zajistit zásobování střelivem pro vojáky, kteří byli v boji.

František Fajtl

Z nebes rovnou mezi Němce

František Fajtl | Archiv Paměti národa

V bitvě o Francii byl František Fajtl sestřelen. Pád letadla přežil, dostal se ale na německé území, což bylo o to dobrodružnější.

František Fajtl

Slovensko volá o pomoc

František Fajtl | Archiv Paměti národa

František Fajtl velel pilotům, kteří byli posláni na pomoc Slovenskému národnímu povstání.

Bedřich Seliger

Poslouchat rozkazy ano, ale má to své meze

Bedřich Seliger | Archiv Paměti národa

Ne všechny rozkazy, které dostával Bedřich Seliger od svého vedení, považoval za rozumné. V ukázce se přiznává k jednomu z nich.

Vladimír Maděra

Tajný útěk do zahraničí

Vladimír Maděra | Archiv Paměti národa

Asi po roce činnosti pro Obranu národa se ukázalo, že další setrvání v protektorátu může být pro Vladimíra Maděru životu nebezpečné. Ze dne na den se tedy musel nachystat na útěk do zahraničí.

Vladimír Maděra

Než seskočili parašutisté

Vladimír Maděra | Archiv Paměti národa

V čem spočívala příprava parašutistů před seskokem.

Vladimír Maděra

Parašutisti se chystají na smrt

Vladimír Maděra | Archiv Paměti národa

Vladimír Maděra mluví o posledním přání parašutistů, které vyslovili, než nasedli do letadla a letěli vykonat svou misi v protektorátu.

Jiřina Tvrdíková

Dukla byla utopená v krvi

Jiřina Tvrdíková | Archiv Paměti národa

Jiřina Tvrdíková vzpomíná, jak si na Dukle myslela, že vidí husté křoví – a generál Svoboda jí musel vysvětlit, že to jsou zamaskovaní Němci.

Anna Magdalena Schwarzová

Osudy rodiny během války

Anna Magdalena Schwarzová | Archiv Paměti národa

Anna se svou maminkou byly v prvním transportu do Terezína, tatínek zemřel v Osvětimi, bratr bojoval v britské RAF.

Imrich Gablech

Blackout

Imrich Gablech | Archiv Paměti národa

Imrich Gablech chtěl létat a bojovat za Československo. Gulag se však podepsal na jeho zdraví.

Imrich Gablech

Ilegální odlet do Polska

Imrich Gablech | Archiv Paměti národa

Po vzniku protektorátu a Slovenského štátu chtěl Imrich Gablech bojovat za Československo. S kamarády vzali čtyři letadla a odletěli s nimi do Polska.

Příběhy z anglické RAF

Příběh generála Tomáše Sedláčka I

Příběh generála Tomáše Sedláčka II