Krátké období mezi koncem nacistické a počátkem komunistické totality se neslo ve znamení hluboké proměny československé společnosti, kterou ovlivnilo jak nadšení z osvobození, tak také traumata válečného prožitku. Vedle výrazných změn ekonomických (posílení role státu v hospodářství) a politických (omezení volné politické soutěže na strany sdružené v Národní frontě, zahraničněpolitická orientace na Sovětský svaz) to byly především zásadní proměny národnostní. Desetitisíce vojáků padly na frontách, statisíce nevinných zahynuly v koncentračních táborech. Naprostá většina třímilionové německé minority byla vysídlena, na jejich místo přicházely do Sudet noví osídlenci ze všech koutů vlasti i reemigranti z celé Evropy. Nikdy v našich moderních dějinách nezažil náš stát tak masivní přesuny obyvatelstva.