V 80. letech se prohlubovala ekonomická i společenská stagnace v socialistických zemích. Ani Československo nebylo výjimkou. Impulz ke změnám tentokrát překvapivě přišel ze Sovětského svazu, kde se roku 1985 ujal vedení reformně naladěný generální tajemník komunistické strany Michail Gorbačov. Zatímco v Sovětském svazu i jeho satelitech (Polsko, Maďarsko) se stále otevřeněji diskutovalo o nutnosti změn, zkostnatělá československá vládnoucí garnitura opírající svou legitimitu o okupaci z roku 1968 i přes prázdné deklarace o „přestavbě“ hájila dosavadní doktrinářský kurz. Československá společnost se však zvolna začínala probouzet. Protirežimní petice už nepodepisovaly stovky, ale desetitisíce občanů, umělci a intelektuálové už se přestali bát nahlas říkat pravdu, ani dělníci už nepředstavovali pro KSČ takovou oporu jako dříve. Tisíce lidí se od roku 1988 účastnily protirežimních demonstrací, které byly většinou policií brutálně rozháněny, organizátoři zatýkáni… Ani represe státního aparátu však nemohly probouzející se občanskou emancipaci zastavit. Když pak počátkem listopadu 1989 padla berlínská zeď coby symbol rozdělení Evropy, bylo zjevné, že se změna nevyhne ani Československu. Následovalo násilné rozehnání pokojné studentské demonstrace 17. listopadu, stávka studentů a umělců, vznik Občanského fóra, generální stávka 27. listopadu a normalizační režim, který se již nemohl opřít o podporu Sovětského svazu, se zhroutil jako domeček z karet. Československo se tak stalo opět součástí svobodného světa.
|
Ať žije svobodné Československo
Ať žije svobodné Československo. Publicista Jiří Černý oznamuje zhruba v půl osmé večer 24. 11. 1989, že generální tajemník KSČ Miloš Jakeš a ostatní členové předsednictva i sekretariátu KSČ dávají k dispozici své funkce (Československý rozhlas 24_11_1989)
Ať žije svobodné ČeskoslovenskoAť žije svobodné Československo. Publicista Jiří Černý oznamuje zhruba v půl osmé večer 24. 11. 1989, že generální tajemník KSČ Miloš Jakeš a ostatní členové předsednictva i sekretariátu KSČ dávají k dispozici své funkce (Československý rozhlas 24_11_1989)
|
Rozhlasové noviny 17. 11. 1989
Rozhlasové noviny ze 17. listopadu 1989. Ukázka zpráv, které zachycují „oficiální dění“ celého dne. Jedná se o typickou ukázku cenzury a překrucování informací. Dozvíte se mnohé o projevech straníků na oficiálních shromážděních k padesátému výročí brutálního nacistického zásahu proti studentům v listopadu 1939 a podíváme se také mezi „chlapce a děvčata se svíčkami“ na Národní třídě, kteří se přišli poklonit památce Jana Opletala. Jen na závěr je upozornění, že někteří lidé se snaží svátek zneužít k protisocialistickým provokacím“.
Rozhlasové noviny 17. 11. 1989Rozhlasové noviny ze 17. listopadu 1989. Ukázka zpráv, které zachycují „oficiální dění“ celého dne. Jedná se o typickou ukázku cenzury a překrucování informací. Dozvíte se mnohé o projevech straníků na oficiálních shromážděních k padesátému výročí brutálního nacistického zásahu proti studentům v listopadu 1939 a podíváme se také mezi „chlapce a děvčata se svíčkami“ na Národní třídě, kteří se přišli poklonit památce Jana Opletala. Jen na závěr je upozornění, že někteří lidé se snaží svátek zneužít k protisocialistickým provokacím“.
|
|
Václav Malý na Václavském náměstí
Požadavky demokratické opozice Václavské náměstí 20.listopadu 1989 Václav Malý (záznam pořízený Československým rozhlasem 20.17.1989)
Václav Malý na Václavském náměstíPožadavky demokratické opozice Václavské náměstí 20.listopadu 1989 Václav Malý (záznam pořízený Československým rozhlasem 20.17.1989)
| |