Výtvarnice. Narozena roku 1926. Coby Židovka prošla Terezínem a Osvětimí, z celé rodiny přežily pouze ona a sestra.

Jana Dubová, rozená Hellerová, se narodila v Praze v roce 1926. Pochází z české židovské rodiny. Po okupaci Československa ji otec přihlásil do zájezdu sira Nicholase Wintona do Anglie. Už na ni ale nedošlo. V dubnu 1942 musela s rodinou nastoupit do transportu do Terezína. Tam Jana zůstala až do podzimu 1944, kdy byla zařazena do jednoho z posledních transportů do vyhlazovacího koncentračního tábora v Osvětimi. Ihned po příjezdu byla poslána na smrt její matka. Asi po třech týdnech v Osvětimi byla Jana Hellerová vybrána na práci a s dalšími ženami odvezena do vesnice Merzdorf, kde pracovaly v továrně na zpracování lnu. Byly tam těžké podmínky, málo jídla a obtížná práce, ke konci války také epidemie tyfu. Naštěstí už se blížili Rusové a s nimi konec války. Hned poté, co tábor osvobodili, vydala se Jana s několika přítelkyněmi pěšky domů, šly hned za frontou. Jenže návrat do Prahy byl velice těžký. Z celé její rodiny, asi 30 lidí, přežily jen ona a její sestra, v jejich smíchovském bytě bydlela cizí rodina… Po válce se provdala za svého přítele, kterého znala z Terezína a který rovněž přežil holocaust. Vystudovala Státní grafickou školu a živila se užitou grafikou. Jana Dubová vytvořila také cyklus obrazů Sny o mrtvých, ve kterém ztvárnila své vzpomínky.

Mnichov a druhá republika

Měli jsme se bránit

Mnichov a druhá republika | Archiv Paměti národa

Bylo by po Mnichovu lepší se bránit, anebo to, že jsme se nebránili, umožnilo národu obrátit své síly někam jinam? Jana Dubová přemýšlí o Mnichovu a jeho důsledcích.

Holokaust

Protižidovská opatření očima dětí

Holokaust | Archiv Paměti národa

Když bylo Janě Hellerové 13 let, musela úřadům odevzdat svoje milované kolo. Jenom proto, že se narodila jako Židovka.