V noci z 29. na 30. září 1938 podepsali v bavorském Mnichově představitelé čtyř evropských mocností – Francie (E. Daladier), Itálie (B. Mussolini), Německa (A. Hitler) a Velké Británie (N. Chamberlain) – dohodu, která měla nejen vyřešit napjatou politickou situaci v Československu, ale v konečném důsledku fakticky revidovat versailleský mírový systém z let 1919–1920.

Československo, jehož zástupci se jednání přímo nezúčastnili a výsledky se dozvěděli až po jejím uzavření, dohodu nakonec pod nátlakem přijalo. Ztratilo tím pohraniční území (Sudety) osídlené německým etnikem ve prospěch Německa a následně i menší oblasti ve prospěch Polska a Maďarska, celkem 41 000 kilometrů čtverečních území a 4,9 milionu obyvatel, vesměs německé, polské a maďarské národnosti.

Proměnu hranic a mezinárodního postavení republiky ruku v ruce provázely velké hospodářské i společenské změny spolu s krizí celého demokratického systému. Odstoupení prezidenta Beneše a rozpad vládní koalice vedly k nástupu autoritativního režimu, který si sice uchovával jisté demokratické prvky, ale zároveň poskytoval legální platformu pro protidemokratické a antisemitské kampaně.

Ve společnosti převládal pocit rozhořčení, zklamání, zrady západních spojenců, stejně tak ale i obecná obava z dalšího směřování a fungování okleštěné republiky. Existenční a sociální nejistotu vyvolával ve vnitrozemí především příliv uprchlíků ze zabraných oblastí.

Proces proměny politického systému byl dovršen v listopadu 1938 volbou nového prezidenta JUDr. Emila Háchy, který následně jmenoval vládu Rudolfa Berana. Vydáním tzv. zmocňovacího zákona jí bylo umožněno měnit zákony pouhými vládními nařízeními, prezident mohl prostřednictvím dekretů dokonce měnit ústavu. Tím byla de facto zrušena parlamentní demokracie.

Vnitropolitickou krizi provázela stupňující se národnostní krize, vedoucí k uzákonění rozsáhlé autonomie Slovenska a Podkarpatské Rusi a přejmenování státu na Česko‑Slovensko. Ani to však jeho životnost o mnoho neprodloužilo. Slovenská otázka se stala pro nacistické Německo důležitou součástí plánů na definitivní rozbití republiky. Od února 1939 sílil tlak Německa na slovenské autonomisty, aby vystoupili ze společného státu. Nátlak vygradoval po neúspěšném pokusu pražské vlády o obnovu vlivu nad Slovenskem prostřednictvím vojenského zásahu. Po návštěvě J. Tisa v Berlíně byl 14. 3. 1939 vyhlášen samostatný Slovenský stát. O den později, po jednání E. Háchy s Hitlerem, obsadila německá vojska zbylá území Čech a Moravy. Následně byl výnosem vůdce zřízen protektorát Čechy a Morava.

Jana Dubová

Měli jsme se bránit

Jana Dubová | Archiv Paměti národa

Bylo by po Mnichovu lepší se bránit, anebo to, že jsme se nebránili, umožnilo národu obrátit své síly někam jinam? Jana Dubová přemýšlí o Mnichovu a jeho důsledcích.

Leopold Färber

Měli jsme se po Mnichovu bránit II

Leopold Färber | Archiv Paměti národa

Po Mnichovu vojáci těžce nesli, že jsme se tenkrát nebránili. Leopold Färber se však zpětně domnívá, že vojenský odpor proti nacistům tenkrát neměl naději na úspěch.

Josef Lesák

Mnichovské trauma

Josef Lesák | Archiv Paměti národa

Josef Lesák vzpomíná na mnichovskou konferenci a její důsledky – tenkrát viděl svého otce poprvé plakat. Pro člověka, který byl vychováván k vlastenectví a k lásce k meziválečnému Československu, byl Mnichov naprostá tragédie...

Augustin Merta

Zdržet Němce aspoň na pět minut

Augustin Merta | Archiv Paměti národa

Augustin Merta byl jako voják připraven bránit československé hranice před německým útokem. Nebojovalo se však.

Libuše Nachtmannová

Měli jsme se po Mnichovu bránit

Libuše Nachtmannová | Archiv Paměti národa

Libuše Nachtmannová přemýšlí, jaké důsledky pro národ mělo to, že jsme se po Mnichovu nebránili – a jaké důsledky by mělo, kdybychom se bránili.

Jan Šanovec

Měli jsme se Hitlerovi bránit?

Jan Šanovec | Archiv Paměti národa

Jan Šanovec velel v době zářijové mobilizace 30. záložní baterii. Vzpomíná na situaci v baterii na podzim 1938, v níž bylo také mnoho Němců, a dospívá k názoru, že vzepřít se aktivně Hitlerově agresi nemělo šanci na úspěch.

Věněk Šilhán

Stěhování ze zabraných Sudet

Věněk Šilhán | Archiv Paměti národa

V době mnichovské krize bylo Věňku Šilhánovi devět let. Rodina musela narychlo opustit Litoměřice, ležící v Sudetech, a s nejnutnější výbavou se přesunout do Terezína na české straně nadiktované česko-německé hranice.

Antonín Špaček

Proč nemělo smysl po Mnichovu bojovat

Antonín Špaček | Archiv Paměti národa

Antonín Špaček vysvětluje, že boj za Československo bral jako svou morální povinnost. Podle jeho názoru nemělo smysl se po Mnichovu Hitlerově agresi vojensky vzepřít.

Andrej Gjurič

15. březen 1939

Andrej Gjurič | Archiv Paměti národa

Vzpomínka A. Gjuriče na 15. březen 1939.

Edvard Beneš o usmíření

Archiv Českého rozhlasu | 10. 9. 1938

Projev prezidenta Edvarda Beneše, ve kterém volá po smíření

Protižidovská propaganda

Archiv Československého rozhlasu | 10. 9. 1938

„Pravda vítězí“ – ukázka protižidovské propagandy z Velkoněmecké říše (Říšského vysílače 13 české menšiny Vídeň - Reichssender Wien)

Předseda vlády Hodža o Sudetech

Archiv | 18. 9. 1938

Předseda vlády Milan Hodža odmítá plebiscit v Sudetech

Zdeněk Štěpánek o zradě a evropské krizi

Archiv Československého rozhlasu | 21. 9. 1938

Zdeněk Štěpánek o zradě a evropské krizi

Československo se musí bránit

Archiv Československého rozhlasu | 21. 9. 1938

Anonym „Československo se musí bránit“

Mobilizace

Archiv Československého rozhlasu | 23. 9. 1938

Mobilizační výzva

Historik Jan Slavík o Němcích

Archiv Československého rozhlasu | 29. 9. 1938

Historik Jan Slavík o pokrytectví Němců

Hugo Vavrečka o pomoci SSSR

Archiv Československého rozhlasu | 30. 9. 1938

Československý ministr propagandy Hugo Vavrečka vysvětluje, proč vláda nestojí o pomoc SSSR

Ivan Dérer o Mnichově

Archiv Československého rozhlasu | 30. 9. 1938

Československý ministr spravedlnosti Ivan Dérer mluví s nezvladatelnými emocemi o Mnichovské konferenci

Projev Edvarda Beneše

Archiv Československého rozhlasu | říjen 1938

Projev Edvarda Beneše ke své abdikaci

Mnichov 1938 - jak na něj vzpomínají I.

Mnichov 1938 - jak na něj vzpomínají II.