Ekonom, politik, narozen 1927. Po válce kariéra komunistického funkcionáře, v roce 1968 představitel reformního křídla KSČ. Za normalizace zbaven všech funkcí a perzekvován, signatář Charty 77, v roce 1989 zakládal Občanské fórum.

Otec Věňka Šilhána byl ruský legionář z první světové války. Své děti vychovával k vlastenectví, on sám sloužil za první republiky u četnictva. V roce 1938 zrovna rodina žila v Litoměřicích, které roku 1938 po Mnichovu připadly Německu. Češi se museli vystěhovat, rodina pana Šilhána také a mnoho litoměřických uprchlíků strávilo nějakou dobu v terezínských kasárnách. Když válka skončila, Věněk Šilhán nastoupil jako dělník do chomutovské Mannesmanky, továrny na výrobu trubek. A protože viděl, že organizovat chod velké továrny, kde pracuje tolik lidí, není žádná legrace, zatoužil studovat ekonomii. Podařilo se, stal se z něj ekonom a v době tzv. pražského jara připravoval ekonomické reformy československého hospodářství. Když se záhy po srpnové okupaci vojsky Varšavské smlouvy sešel mimořádný (tzv. vysočanský) XIV. sjezd KSČ, byl delegát Věněk Šilhán zvolen do funkce zastupujícího tajemníka ÚV KSČ za Alexandra Dubčeka, toho času internovaného v Moskvě. Záhy však přišla „normalizace“ a ti, kteří se angažovali v obrodném procesu, museli opustit své funkce. Věněk Šilhán pracoval v dělnických profesích, podepsal Chartu 77 a dále se angažoval v opozičních aktivitách. V době sametové revoluce 1989 spoluzakládal Občanské fórum, roku 1990 se stal rektorem pražské Vysoké školy ekonomické. Věněk Šilhán zemřel 9. května roku 2009.

Mnichov a druhá republika

Stěhování ze zabraných Sudet

Mnichov a druhá republika | Archiv Paměti národa

V době mnichovské krize bylo Věňku Šilhánovi devět let. Rodina musela narychlo opustit Litoměřice, ležící v Sudetech, a s nejnutnější výbavou se přesunout do Terezína na české straně nadiktované česko-německé hranice.

Národnostní situace po válce Cesta komunistů k moci

Práce v poválečné továrně

Cesta komunistů k moci, Národnostní situace po válce | Archiv Paměti národa

Osmnáctiletý Věněk Šilhán odjel po válce pracovat do pohraničí – do chomutovské Mannesmanky. Vzpomíná, jakou školou života pro něj coby mladého odborářského funkcionáře bylo řešení situace v továrně, kde najednou chyběly tisíce kvalifikovaných německých dělníků.

Vpád vojsk Varšavské smlouvy

Co jsme dělali proti okupaci

Vpád vojsk Varšavské smlouvy | Archiv Paměti národa

Několik dnů po okupaci vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 se Věněk Šilhán ujal řízení mimořádného, tzv. vysočanského sjezdu KSČ, který okupaci ostře odsoudil. Představitelé nastupujícího prosovětského vedení mu to nikdy nezapomněli…

Vpád vojsk Varšavské smlouvy

Vysočanský sjezd

Vpád vojsk Varšavské smlouvy | Archiv Paměti národa

Věněk Šilhán vzpomíná, jak řídil jednání sjezdu KSČ.