15. března 1939 začala německá armáda okupovat zbytek českého území, o den později byl nad ním Hitler vyhlásil tzv. protektorát Čechy a Morava, který byl přímo vtělen do územního rámce říše a zanikl spolu s ní na konci války.

Okupační správa odstranila poslední zbytky občanské společnosti, demokratická práva a svobody všech obyvatel protektorátu byly systematicky porušovány. Rozhlas a tisk byly podrobeny cenzuře a národně orientované české spolky a politické organizace byly rozpuštěny (Sokol, Junák, legionářská sdružení atd.). Německá správa uzavřela České vysoké školy  již v roce 1939 , mladí lidé byli posíláni na nucené práce do Německa, Židé a Romové deportováni do koncentračních táborů.

 Nacisté využívali Čechy jako levnou a zároveň i kvalifikovanou pracovní sílu. Byli proto ochotni k určitým ústupkům: například vůči českým dělníkům užívali zastrašování v kombinaci s uplácením v podobě slušných platů a přídělů nedostatkového zboží (tuky, cukr aj.). Okupanti tolerovali lehčí nepolitické formy zábavy, klasickým příkladem je literatura a film. Právě v období protektorátu byla natočena řada dodnes populárních a reprízovaných filmů s hereckými hvězdami, jakými byli Adina Mandlová, Lída Baarová, Vlasta Burian či Jaroslav Marvan. Mimořádně populární byly sentimentálně laděné nacionálně orientované filmy přibližující život významných osobností české historie (František Kmoch) nebo zfilmované oblíbené romány (Babička, Jan Cimbura). 

Ke každodennosti protektorátu patřil přídělový systém, dvojjazyčné nápisy, přejmenovávání ulic či třeba konfiskace zvonů k válečným účelům. Postupná germanizace doprovázená rasovým výzkumem byla předzvěstí tzv. konečného řešení české otázky, v jehož rámci mělo dojít k poněmčení, vysídlení či likvidaci obyvatelstva na základě rasy a politického smýšlení. K tomu však nedošlo především díky hospodářské situaci, která vyžadovala pracovní nasazení českého obyvatelstva.

 

Jiří Hovorka

Ze dne na den musela auta začít jezdit napravo

Jiří Hovorka | Archiv Paměti národa

S německou okupací začala v protektorátu platit mnohá nová pravidla. Jedním z nich bylo také to, že se ze dne na den muselo začít jezdit na pravé straně vozovky – do té doby se u nás jezdilo po britském vzoru nalevo.

Jiří Hovorka

Povinná němčina

Jiří Hovorka | Archiv Paměti národa

Další změnou, kterou Němci zavedli, byla povinná výuka němčiny na školách. Žáci ji ale nenáviděli.

Jiří Hovorka

Chování německých vojáků v okupované zemi

Jiří Hovorka | Archiv Paměti národa

Po vytvoření protektorátu byl stanoven kurz marky ku koruně 1:10. Důsledkem toho bylo pro německé vojáky v protektorátu neobyčejně levně, pamětník vzpomíná, jak tehdy obsadili cukrárny a přejídali se tam sladkostmi.

Tomáš Sedláček

Vznik protektorátu očima studentů Vojenské akademie

Tomáš Sedláček | Archiv Paměti národa

V roce 1939 studoval Tomáš Sedláček na Vojenské akademii v Hranicích na Moravě. Vypráví, jak to ve škole vypadalo 15. března 1939, když Němci zahájili okupaci Československa.

Lubomír Burdych

Totálně nasazený v továrně Kudrnáč

Lubomír Burdych | Archiv Paměti národa

Lubomír Burdych vzpomíná na své totální nasazení.

Vznik protektorátu Čechy a Morava

Archiv Československého rozhlasu | 16. 3. 1938

Vznik Protektorátu Čechy a Morava oznamuje prezident Emil Hácha

Redaktor Franta Kocourek

Archiv Československého rozhlasu | 19.3.1939

Redaktor Franta Kocourek, reportáž „Odkudsi zdaleka přiletěla na Prahu velká černá vrána“

Rok 1939 protektorát