Jan Haluza

Nadaný sportovec, po únoru 1948 zatčen, odsouzen k šesti letům těžkého žaláře, mučen ve vězení, mimo jiné obviněn z členství ve skupině Milady Horákové.

JUDr. Jan Haluza se narodil roku 1914 ve Šternově, dnešním Újezdu u Brna. Těsně před německou okupací Československa v roce 1939 promoval na brněnské právnické fakultě. Od mládí se intenzivně věnoval sportu, stala se z něj atletická legenda, přivezl si medaile z katolických olympiád ve Vídni a Lublani, vybojoval mnoho rekordů a mistrovských titulů. Běhal za Atletický klub Baťa Zlín, kde se setkal s Emilem Zátopkem a stal se jeho prvním a jediným trenérem. Po válce se zapojil do politiky. Stal se členem Československé strany lidové a předsedou Krajského výboru lidové mládeže Zlínska. Pak přišel únor 1948 a KSČ mu nabídla členství – které odmítl. Následně byl zatčen, obviněn ze zločinu přípravy úkladů o republiku a z hospodářské špionáže a odsouzen k šesti letům těžkého žaláře. Pak ho komunisté ještě obvinili z členství ve skupině doktorky Milady Horákové a mučili ho elektrickým proudem. Toto vyšetřování nakonec nepřineslo žádné nové poznatky a bylo ukončeno. Kromě několika věznic prošel mnoha lágry „jáchymovského pekla“, například Vykmanovem, Eliášem, Mariánskou. V táboře Bratrství ho obvinili ze špionáže na Jáchymovsku, za což mu hrozil „frak“, trest smrti. Při vyšetřování jáchymovské špionáže se nakazil tyfem a po 22 dnech v obluzení ztratil paměť. Po propuštění na svobodu v roce 1954 ho nadále sledovala StB a vyhrožováním přesvědčovala k podepsání spolupráce. Řadu let vykonával doktor Haluza podřadná povolání a teprve v 60. letech se mohl začít věnovat právnické praxi. Po listopadu 1989 byl oceněn řadou vyznamenání, např. Zlatou medailí za čestný běh životem. Dnes se s manželkou věnují besedám s mládeží.