Narodil se v roce 1927 na Podkarpatské Rusi. Veterán z východní fronty, poté funkcionář Československé armády. V roce 1968 veřejně vystoupil v rozhlase proti okupaci, následoval vyhazov z KSČ i z armády.

Josef Hasinec se narodil 14. dubna 1927 v obci Ruská Mokrá na Podkarpatské Rusi. Vyrůstal v chudých poměrech. V roce 1939 byla oblast okupována maďarskou armádou. Když se v roce 1944 přiblížila fronta, začali se Maďaři stahovat. Jako sedmnáctiletý mladík tehdy Josef Hasinec zajal pouze s holí v ruce dva ozbrojené maďarské vojáky. I přes svůj nízký věk Josef hned po osvobození Zakarpatí vstoupil do 1. československého armádního sboru. V tvrdých bojích na Slovensku byl dvakrát raněn. Po válce pak musel dokončit povinnou vojenskou službu, poté z armády odešel, oženil se. Roku 1949 se však opět do armády vrátil. Rok 1968 zastihl Josefa Hasince v hodnosti majora a ve funkci zástupce velitele útvaru pro technické záležitosti. Po srpnové okupaci země vojsky Varšavské smlouvy veřejně vystoupil v rozhlase, kde intervenci odsoudil. Ve své řeči přímo hovořil ke svým bratrům, kteří tehdy sloužili v sovětské armádě. Svoje vystoupení později odmítl odvolat, ačkoli mu to bylo nabídnuto. V srpnu 1971 proto musel odejít z armády. Ještě předtím byl vyloučen z KSČ. Od roku 1991 působil jako zmocněnec pro odsun sovětských vojáků z Bohosudova.

Domácí odboj

Na vojáky s klackem

Domácí odboj | Archiv Paměti národa

Josef Hasinec měl pro strach uděláno. Když mu bylo 17 let, zajal na Podkarpatské Rusi jen s klackem dva ozbrojené maďarské vojáky.

Vpád vojsk Varšavské smlouvy

Bojovat proti svým bratrům

Vpád vojsk Varšavské smlouvy | Archiv Paměti národa

Roku 1968 byl Josef Hasinec majorem československé armády. Dva jeho bratři byli občany Sovětského svazu. Po okupaci se rozhodl veřejně vystoupit…