Erika Bednářová

Z německé antifašistické rodiny, postižené gestapem a později nuceným vysídlením.

Erika Bednářová, rozená Rotterová, se narodila v roce 1930 v osadě Pekařov do německé rodiny. Maminka Sofie byla zarytou antifašistkou a ihned po záboru pohraničí v roce 1938 byla zatčena gestapem. Za války pomohla mnoha lidem několika národností. V roce 1940 byla opět zatčena a byly jí odebrány děti. Malou Eriku se sestrou si vzali strýc a teta Engelbertovi ze Svitav. Maminka byla ještě několikrát zatčena, vyslýchána a mučena, přesto dál pomáhala lidem v okolí. Po válce byla rodina v rámci kolektivní viny perzekvována. Nejprve byla Erika poslána do internačního tábora v Olomouci-Hodolanech, kde v otřesných podmínkách strávila tři měsíce. Na jaře roku 1948 byla i s maminkou vysídlena na Uničovsko, kde pracovaly jen za ubytování a stravu. Erika Bednářová byla v té době již vdaná a měla s sebou čerstvě narozené dítě. Její manžel Oldřich byl povolán na vojnu, a tak o jejím vysídlení nic nevěděl. Z Uničovska se dostala až díky jeho rodičům. Maminka Sofie tam pracovala celé tři roky, než ji odtamtud dostali němečtí antifašisté z Rapotína. Erika Bednářová potom žila s manželem v Loučné nad Desnou.