Oldřich Stránský se narodil roku 1921. Je židovského původu a je také jediný, kdo válku z jeho rodiny přežil. Prošel tábory Lípa u Havlíčkova Brodu, Terezín, Osvětim a Sachsenhausen.

Oldřich Stránský se narodil v roce 1921 do česko-německé židovské rodiny, která měla obchod v Českém Brodě. Když přišla nacistická okupace, Oldřich byl deportován do prvního koncentračního tábora v protektorátu, Lípy u Havlíčkova Brodu. Jak se ukázalo, kdyby do Lípy nešel a zůstal se svou rodinou, čekala by ho jistá smrt. Rodina pana Stránského, otec, matka, bratr Jiří a všichni příbuzní, byla stejně jako ostatní Židé z Českého Brodu deportována krátce po atentátu na Heydricha do Polska, kde její stopy končí. Oldřich Stránský prošel Terezínem a v prosinci 1943 přijel do Osvětimi. Měl štěstí, že při rušení rodinného tábora prošel selekcí, a 22. dubna 1945 se v Sachsenhausenu dočkal osvobození. Po pádu komunistického režimu byl funkcionářem Českého svazu bojovníků za svobodu – od roku 1998 působil jako jeho předseda a výrazně se angažoval při vyjednávání odškodnění českých obětí nacismu.

Heydrichiáda

Konec Stránského rodiny za heydrichiády

Heydrichiáda | Archiv Paměti národa

o úspěšném atentátu na Heydricha zavedli Němci zvláštní nařízení a všichni Židé z transportu do Terezína byli odvezeni do východního Polska a zavražděni. Týkalo se to také rodiny pana Stránského.

Holokaust

Osvětimské sny

Holokaust | Archiv Paměti národa

Když se někdy v Osvětimi našla volná chvilka, kdy si mohl Oldřich Stránský oddechnout, nejraději přemýšlel o tom, jak by svět měl vypadat. Byl to svět založený na svobodě a demokracii.

Holokaust

Sebekázeň aneb jak přežít

Holokaust | Archiv Paměti národa

Když člověk dodržuje své zvyky a zásady i tehdy, kdy se to jeví jako nemožné, když dokáže jet dál ve svých zajetých kolejích i za extrémně ztížených podmínek, má bod navíc ve hře o přežití. Oldřich Stránský se držel zuby nehty svých skautských ideálů – a to mu pomohlo.

Holokaust

Za mrtvolu polévka

Holokaust | Archiv Paměti národa

Aby měl člověk vůbec nějakou šanci v Osvětimi přežít, musel se rychle zorientovat v tamějších podmínkách – a hlavně mít hodně velké štěstí. Pan Stránský se dokázal díky kamarádovi zorientovat celkem rychle a štěstí měl také. Tak se mu podařilo získat práci v Leichenkommandu mezi nosiči mrtvol – a měl nárok na zvláštní příděly polévky.