Karpatsko-dukelskou operací na podzim roku 1944 začalo postupné osvobozování Československa od nacistické nadvlády.

Hlavní tíha bojů ležela na sovětské Rudé armádě, které byl podřízen i 1. československý armádní sbor pod velením generála Ludvíka Svobody. Po zastavení bojů na Dukle v důsledku potlačení Slovenského národního povstání následovala řada dalších vojenských operací, které měly za důsledek postupné vytlačování německých vojsk směrem na západ. Zároveň již od poloviny dubna 1945 stála na západních hranicích Československa americká Pattonova armáda, které bránila v postupu předem stanovená demarkační linie. Po dohodě se Sověty však nakonec Američané dostali zelenou k dalšímu postupu přibližně na linii Plzeň – České Budějovice. Tou dobou se již vojáci třetí říše zcela cíleně snažili vyhnout sovětskému zajetí a dostat se do rukou Američanům.

S blížící se frontou také v českých zemích narůstaly partyzánské aktivity, od jara 1945 v řadě měst spontánně propukala protinacistická povstání. Pražské povstání můžeme chápat jako vyvrcholení těchto aktivit českého obyvatelstva. Cílem bylo obsadit Prahu, zajistit důležité budovy, likvidovat očekáváný odpor z německé strany a zajistit pořádek ve městě do příchodu Spojenců. Boje o rozhlas, stavění barikád, pomoc vlasovců, podpis dohody o kapitulaci německých vojsk a jejich odchod do amerického zajetí, urputné boje s jednotkami SS, které 9. 5. 1945 pomáhala pacifikovat Rudá armáda – to jsou hlavní události pěti dní Pražského povstání, které přispělo k ukončení nacistické okupace českých zemí.

Josef Lesák

Osvobození vlasti

Josef Lesák | Archiv Paměti národa

Josef Lesák vypráví, jak čekali, že Prahu osvobodí Američané – a místo toho přijeli Rusové.

František Zahrádka

Ironická poznámka rudoarmějců

František Zahrádka | Archiv Paměti národa

František Zahrádka vzpomíná, s jakým nadšením vítal v květnu 1945 v Českých Budějovicích vojáky Rudé armády.

Vladislav Albrecht

Vyznamenání od Svobody

Vladislav Albrecht | Archiv Paměti národa

Vladislav Albrecht se tak moc těšil do osvobozené Prahy, že neunikl pozornosti generála Svobody – a ten ho vyznamenal: přetáhl ho holí.

Vladislav Albrecht

Zbytečná smrt ruského vojáka

Vladislav Albrecht | Archiv Paměti národa

Vladislav Albrecht má konec války spojen s jednou tragickou událostí – naprosto zbytečnou smrtí ruského vojáka.

Otakar Rambousek

Otakar Rambousek vzpomíná na Pražské povstání

Otakar Rambousek | Archiv Paměti národa

Otakar Rambousek vzpomíná na Pražské povstání – a na záludnosti, které přinášel boj ve městě.

Otakar Rambousek

Boj o rozhlas

Otakar Rambousek | Archiv Paměti národa

Boj o rozhlas byl jedním z důležitých momentů Pražského povstání. Otakar Rambousek vzpomíná, jak se vydal na pomoc rozhlasu.

Václav Straka

První Českoslovenští vojáci přichází ze západu

Václav Straka | Archiv Paměti národa

Václav Straka popisuje, jak překročil u Chebu československé hranice – byl jeden z prvních českých vojáků, kteří šli ze Západu. Oficiálně bylo zakázáno nerespektovat demarkační čáru a vydat se do Prahy, on to však ještě s několika přáteli udělal.

Anna Magdalena Schwarzová

Revoluční gardy

Anna Magdalena Schwarzová | Archiv Paměti národa

Revoluční gardy si myslely, že Anna, která utekla z Terezína, navádí německé snipery.

Danuše Augsbergerová

Konec války

Danuše Augsbergerová | Archiv Paměti národa

Němečtí vojáci odchází na západ.

Danuše Augsbergerová

Příchod Rudé armády do Libochovic

Danuše Augsbergerová | Archiv Paměti národa

Pamětnice vzpomíná, jak se o příchodu Rudé armády dozvěděla.

Vysílání během Pražského povstání

Archiv Československého rozhlasu | 5 - 9. května 1945

Vysílání během Pražského povstání od 5. května 1945, pásmo složeno z více rozhlasových vstupů.

Boj o rozhlas

Archiv Československého rozhlasu | květen 1945

Boj o rozhlas byl nejvýznamnější událostí Pražského povstání. Volání rozhlasu o pomoc znamenalo pro mnohé občany povel k masovému vystoupení proti okupantům, před rozhlasem vyrostly barikády.