Přelom 50. a 60. let byl pro většinu zemí východního bloku obdobím částečného uvolňování a pokusu o reformy stávajícího systému.

Tyto snahy nastartoval 20. sjezd KSSS v roce 1956. Kritika stalinistické éry N. Chruščovem přinesla první rehabilitace perzekvovaných, stejně tak i snahu o zvýšení produktivity průmyslové i zemědělské výroby.

V Československu vedly rostoucí hospodářské obtíže, odkrývání pravdy o politických procesech v 50. letech a všeobecná kritika oficiální politiky k postupnému uvolňování poměrů v zemi. S tím ale narůstala společenská krize, která si žádala řešení. Stupňovaly se požadavky na svobodu slova a názoru, na svobodu informací a uměleckého projevu i vlastního náboženského přesvědčení.

Pražským jarem rozumíme období od 5. ledna 1968, kdy čelné pozice ve vedení KSČ zaujali příznivci ekonomických a společenských reforem v čele s generálním tajemníkem ÚV KSČ Alexandrem Dubčekem. Velkou roli sehrály sdělovací prostředky, které díky slábnoucímu vlivu cenzury již od ledna informovaly veřejnost objektivněji o probíhajících změnách. Díky nim se také dostal do povědomí společnosti termín „socialismus s lidskou tváří“. V březnu 1968 abdikoval Antonín Novotný a novým prezidentem se stal Ludvík Svoboda. Ten pak na začátku dubna jmenoval novou vládu v čele s Oldřichem Černíkem. V dubnu byl na plénu ÚV KSČ přijat proreformní „Akční program KSČ“. Zrušení cenzury a oslabení role policejního státu umožnily na jaře 1968 obnovení a vytvoření celé řady společenských i politických organizací a aktivit. Probíhající změny se dotkly i samotné KSČ. Požadavek na demokratizaci strany vyústil ve svolání mimořádného sjezdu strany na září 1968.

Obavy konzervativního křídla KSČ ze ztráty pozic vedly jeho stoupence k hledání cesty, jak reformy zastavit. Tlak na reformní vedení strany a státu sílil také ze strany ostatních zemí východního bloku, především ze SSSR. Obava z možného zvrácení reformního procesu ze strany konzervativců za pomoci SSSR přiměla část kulturní veřejnosti k mobilizaci obyvatel. Manifest Dva tisíce slov vzbudil nebývalý ohlas doma i v zahraničí. Díky tomu se reformní komunisté dostali v létě 1968 pod dvojí tlak: veřejnost vyžadovala další výraznější změny, které původně nezamýšleli, naproti tomu Moskva žádala ukončení reforem pod hrozbou vnějšího zásahu.

Olbram Zoubek

Nálada pražského jara

Olbram Zoubek | Archiv Paměti národa

Olbram Zoubek vzpomíná na jedinečnou atmosféru ve společnosti v období pražského jara.

Sergej Magid

Pražské jaro bylo infantilní

Sergej Magid | Archiv Paměti národa

Sergej Magid si váží obrodného hnutí v Československu, zpětně si však uvědomuje, že očekávání, „že to tak Brežněv nechá“, bylo naivní.

Josef P. Skala

Pražské jaro ve Svazu mladých vědeckých pracovníků

Josef P. Skala | Archiv Paměti národa

Na jaře 1968 se mladí vědci snažili modernizovat oficiální přístup k vědě. Snahy ale zmařila srpnová okupace, kterou Skala pomáhal dokumentovat.

Pavel Kohout

Rok 1968 jako předěl

Pavel Kohout | Archiv Paměti národa

Díky spojenecké invazi Pavel Kohout vystřízlivěl. Mluví také o vztahu nekomunistických a komunistických spisovatelů před rokem 1968 a jak se navzájem respekt

Tomáš Hradilek

Kvas ve straně

Tomáš Hradilek | Archiv Paměti národa

Tomáš Hradilek vysvětluje, proč vstoupil v 60. letech do strany.

Andrej Gjurič

Zakládání Klubu angažovaných nestraníků

Andrej Gjurič | Archiv Paměti národa

A. Gjurič vzpomíná na svou roli při zakládání KANu.

Ivan Binar

Tvůrčí doba

Ivan Binar | Archiv Paměti národa

Ivan Binar vypráví o divadle Pod okapem.

Václav Havel 1967

Archiv Československého rozhlasu | 1967

Václav Havel odpovídá v rozhlase roku 1967, pořad: 33 otázek pro dramatika a herce Václava Havla.

Ota Šik v kontaktním rozhlasovém pořadu Otázky s telefonem

Archiv Československého rozhlasu | 9. 4. 1968

Ota Šik byl od 8.4. do 3.9. 1968 místopředsedou vlády, pověřený otázkami ekonomické reformy, jedna z výrazných postav pražského jara.

Kliment Sommer k obnovení Sokola

Archiv Československého rozhlasu | 9. 4. 1968

Sokol byl komunisty zrušen roku 1956, v období pražského jara se snažil o své obnovení.

M. Weiner o proměně médií v jarních měsících 1968

Archiv Československého rozhlasu | 10. 3. 1968

Nebývalá svoboda médií ostře kontrastovala s tuhou cenzurou fungující ještě v prosinci 1967.

Smrkovský o úloze médií

Archiv Československého rozhlasu | 15. 3. 1968

Rozhovor Slávy Volného s J. Smrkovským. Josef Smrkovský byl československý politik a funkcionář KSČ během Pražského jara 1968, kdy zastával funkci předsedy Národního shromáždění ČSSR. Byl představitelem reformistického křídla KSČ.

Redaktor M. Weiner v diskusi s posluchačem

Archiv Československého rozhlasu | březen, 1968

Rozčilený posluchač nesouhlasí se směrem, kterým se Československo vydává na jaře roku 1968.

Proč ministerstvo vnitra ruší vysílání Svobodné Evropy

Archiv Československého rozhlasu | 9. 4. 1968

Rozhovor redaktora Janíčka s tiskovým tajemníkem ministerstva vnitra kapitánem Dubským

Svobodnou Evropu rušíme preventivně

Archiv Československého rozhlasu | 9. 4. 1968

V pokračování rozhovoru kapitán Dubský vysvětluje, že vysílání Svobodné Evropy je rušeno preventivně, aby byli občané chráněni před pácháním trestných činů.