Jedním z cílů komunistů po únoru 1948 bylo ovládnout venkov a zemědělský sektor, kde neměli takovou podporu jako v jiných částech společnosti, a získat tak kontrolu nad výrobou a distribucí potravin.

Dne 23. února 1949 přijalo Národní shromáždění zákon o Jednotných zemědělských družstvech (JZD). Začala násilná kolektivizace, jež znamenala, až na malé výjimky, likvidaci veškerého soukromého zemědělství v Československu.

Kolektivizace zemědělství byl dlouhý proces, který lze rozdělit na několik etap, v jejichž průběhu se neustále stupňoval tlak na jeho úspěšné dokončení. V dubnu 1949 začala masivní kampaň vyzývající zemědělce k zakládání JZD. Nesetkala se však s takovým ohlasem, jaký by si její tvůrci představovali, a tak zemědělci začali být ke vstupu do družstev nuceni různými nevybíravými metodami, včetně násilí. Významnou překážkou v ovládnutí venkova a jeho „socializace“ byla ekonomicky soběstačná vrstva středních a bohatých sedláků majících pevný vztah k půdě, kterou jejich rodiny nezřídka obdělávaly po staletí. Tito lidé si většinou vůči komunistické propagandě uchovávali určitý odstup a v očích komunistů byl každý z nich považován za potenciálního nepřítele socialismu. Byli označováni jako „vesničtí boháči“ či „kulaci“ a veřejně prohlašováni za nepřátele a škůdce nového společenského a ekonomického zřízení. „Vesničtí boháči“ byli vyháněni ze svých statků, vystěhováváni z vesnic, okresů a krajů a přesídlováni na druhý konec republiky, hlavně do pohraničí. Součástí represe bylo také posílání „kulaků“ do pracovních táborů a na mimořádná, časově neomezená vojenská cvičení k Pomocným technickým praporům (PTP).

V roce 1953 sice došlo ke zmírnění nátlaku, mnozí zemědělci z JZD dokonce vystoupili, ve druhé polovině 50. let však likvidace soukromého zemědělství pokračovala, až byla v roce 1960 prohlášena de facto za dokončenou. Násilná kolektivizace nenávratným a barbarským způsobem rozvrátila dosavadní společenské a hospodářské vazby na venkově a těžce poškodila zemědělství jako odvětví národního hospodářství. Počátkem druhé poloviny 50. let minulého století byla zemědělská produkce hluboko pod úrovní, na jaké se nacházela před druhou světovou válkou.

Jindřich Hašek

Zemědělství jsme rozuměli jenom my

Jindřich Hašek | Archiv Paměti národa

Jindřich Hašek vzpomíná na rok nuceně strávený v Osoblažském výběžku. Hospodářství bylo po odsunu německých obyvatel stále v rozvratu, a tak tam zkušenosti „dětí kulaků“ našly uplatnění.

Jindřich Hašek

Sedláci do družstev nechtěli

Jindřich Hašek | Archiv Paměti národa

Jindřich Hašek líčí peripetie spojené se založením JZD v Úhonicích.

Jindřich Hašek

Provokatér

Jindřich Hašek | Archiv Paměti národa

Vypjatou atmosféru na českém venkově padesátých let charakterizuje následující příhoda. Incident s předsedou místního národního výboru odnesl otec Jindřicha Haška několikaměsíční vazbou.

Jindřich Hašek

„Převýchova“ kulackých dětí

Jindřich Hašek | Archiv Paměti národa

Coby „syn kulaka“ musel Jindřich Hašek opustit střední zemědělskou školu a byl poslán na „převýchovu“ na státní statek do pohraničí.

Jiří Vrba

Tatínek-zemědělec

Jiří Vrba | Archiv Paměti národa

Tatínek Jiřího Vrby před rokem 1948 podporoval dobrovolná družstva zemědělců, s kolektivizací 50. let však nesouhlasil. Perzekuce ho minula jen kvůli špatnému zdravotnímu stavu.

Ivana Janů

„Dcera kulaka“

Ivana Janů | Archiv Paměti národa

Ivana Janů vzpomíná na dětství s cejchem „dcery kulaka“.

Ludmila Klukanová

Proč otec podlehl

Ludmila Klukanová | Archiv Paměti národa

Nemocný otec paní Klukanové počátkem 60. let nakonec pod tlakem přihlášku do JZD podepsal.

Ludmila Klukanová

Případ Babice nám všem naháněl strach

Ludmila Klukanová | Archiv Paměti národa

Místní lidé se ve velkém počtu postavili německým okupantům. Dalo se počítat s tím, že se budou bránit i nově přicházejícímu bezpráví. S kolektivizací zemědělství souvisí i známý babický případ, který otřásl krajem, v němž Ludmila Klukanová žila a dosud žije. Chodila tehdy do rolnické školy v Třebíči.

Ludmila Klukanová

Životy těch, kteří do JZD nechtěli

Ludmila Klukanová | Archiv Paměti národa

Sedláci, kteří odmítali vstoupit do JZD, byli vystaveni neúnosnému ekonomickému tlaku. Splnit státem stanovené dodávky potravin bylo stále obtížnější…

Miluška Havlůjová

Jak rodina přišla o svou pilu

Miluška Havlůjová | Archiv Paměti národa

Rodinnou pilu ve Voltuši komunisté znárodnili krátce po únoru 1948.

Kolektivizace českého venkova